Kdo je vlastně leader?

[eva]

Leader je člověkem vybraný,nebo vychovaný pes či fena,který mají vodit psí spřežení?
Psi ale žijí většinou ve smečkách a tam už má každý svoje místo vybudovaný a podle toho se k sobě také chovají.Každý ví kam patří a jak se má chovat,narozdíl od lidí .
Člověk, jako vůdce smečky,si ale vybere leadra a je to třeba v tej jejich postoupnosti předposlední člen v hierarchii,takže by měl běžet možná poslední.
Už jsem se na to chtěla zeptat dřív tak ted je příležitost.
Jak se chová ten co by měl běžet první,páč je po páníčkovi samozřejmě ten nahoře?A jestlipak třeba ta,co má běžet poslední pak vpředu netrpí ,páč ví,že tam nemá co dělat?Nevznikají potom mezi nimi rvačky a vyřizování účtů jenom proto,že jim v tom člověk takhle šachuje?
A jak má vypadat tedy ten spávný leader?

[LusyW]

Vrátím se opět k mojí Aili, protože to byl prostě unikátní leader.

Aili (se ségrou Aki) jsme si pořídili jako roční fenečky, velice plaché a submisivní. Dlouho se počůrávali a nechali jen opatrně pohladit. Patřili na spodek hierarchie, Aili tvořila "úplné dno". Táta ji zkoušel už jako mladou zapřahat dopředu, ale při udání povelu se prostě bála a ohlížela, co se děje. (my ji tedy rozhodně nemlátili, od nás ten strach neměla). Tak běhala vzadu a neřešilo se to.

A pak jsem začala jezdit já a zkoušet různé leadry. Zkusila jsem i Aili, tenkrát jí bylo pět let a už to nebyla taková "posera", přestože byla stále na nejnižší pozici smečky. Předvedla úžasný výkon, který párkrát zopakovala a stala se mojí láskou, mojí chráněnkyní. Přestože předtím běhala vzadu a nikdo ji povely nijak pořádně neučil (to bylo věnováno leadrům), najednou měla 100%ní poslušnost. Po čase dovedla otočit a odvést i dalších deset zapřažených psů (jedenáctispřeží) od jakéhokoliv pejska, koně apod. Normálně je přetáhla dál a nedovolila jim ani přemýšlet o nějakých kravinách a oni ji prostě akceptovali a poslouchali. Aili uměla obíhat stromy, hledat nejschůdnější cestu pro mě, dělat oblouky do zatáček... To všechno uměla. A pak se dostali psi do výběhu a zase byla nejníž. Ocas stažený, když se na ní někdo jiný podíval, dávala najevo podřazenost. Ale nemstili se jí, žádnou zášť nebo tak jsem tam necítila. Byli to prostě dva psi v jednom, celé srdíčko jí bilo pro mě a pro NAŠÍ práci. To byl prostě leader, kterého nikdo neučil, ta se tak narodila.
Pak jsem tam měla poslední dva roky její ségru Aki (po Ailikově smrti). Ta byla sice relativně poslušná, ale odjakživa se zajímala příliš horlivě o okolí. Až na stará kolena (v devíti či desíti letech) se z ní stal také dobrý leader, ale už ne takových kvalit.

Teď vychovávám leadra Kittuk. Je to tříletá fenka, většina ji zná aspoň teoreticky. Máme spolu také to silné pouto, ale už to není chráněnka. Kittuk je vůdce ve smečce, i když to nedává nijak najevo. Taková přirozená autorita, která nemusela nikoho položit na záda. Kittuk se snaží pro mě dělat to i to, ale jakmile jí přelítne něco přes nos (třeba ten pejsek, co pořád opakuju), už mě nevnímá. Povely umí (učila jsem ji), ale někdy se jí holt nechce a prdí na mě. Říkám si, že je ale hodně vnímavá a propojená se mnou a tak třeba za dva roky do toho leadra vyroste a dospěje. Její táta byl vynikající leader, ale těžko říct, jak se to dědí. Podle mě stejně, jako povaha psa - mají k tomu holt větší či menší dispozice. Takže určitě fena leader nebude mít 7 štěňat leadrů, ale třeba se tam jeden dva vyskytnou. A nebo taky ne, je to těžké

Tak to je něco k tomu, víc mě momentálně nenapadlo a jdu spát. Případné překlepy nebo špatně vyjádřené věty opravím zase zítra, diskuze se k tomu určitě zase rozproudí. A na dotazy se taky zodpovídá lépe

[SB]

Ahojte,

jak víte, nemám sice žádné velké ani profi spřežení, ale v naší psí sebrance je nejlepší leader Niky. Byla taky hodně ustrašená a bála se všeho. Lidí, pohybů, věcí...
Dlouho jsem měla jenom jí samotnou a tak jsme se hodně sblížily. Vždycky to byl šikula pes.
V momentě, kdy jsme pořídili další psiska byla ta, která diktuje co se bude dělat. Jak na dvorku, tak ve spřežení. Ne, že by se chovala k ostatním nějak zle, nebo nadřazeně. Prostě jí tak brali.
I když útulkář a "srabík", ve spřežení měla všechno, co si můžete u leadra přát. Pěkně běhala, zatáčela, volila tu nejlepší cestu, prostě chytrá holka.

Když jsem ještě bydlela v Plzni, jezdily jsme trénovat na Krkavec. Je to poměrně náročná trasa, ale v příjemném prostředí. Niky tam dokázala věc, kterou jsem u žádného jiného psa nikdy neviděla. Vybírala schůdnější cestu i podle toho, jestli jsem za ní běžela, nebo jela na kole. Cestičky tam byly úzké a mnohdy si člověk prostě musel vybrat, mezi kterými stromy to riskne, ale Nikča v tomhle nikdy nezklamala. Když jsem za ní běžela, nebála se vzít to užší a na terén náročnější skulinkou, ale tak, abych pohodlně proběhla.
Když jsem s ní tu samou trasu jela na kole, vzala mě trošku obloukem a místem, kde byla jistota, že bez problémů projedu.
To jsem u jiného psa ještě neviděla.
Nikinka je bohužel hodně nemocná a tak už s námi nemůže běhat. Je mi to hrozně líto, protože kdyby mohla řídit ona, byla by to pohádka.

Teď zapřahám dopředu Kubu a Aničku spíš jako doprovod. Kubidů je neuvěřitelně poslušný pes. Možná to bude tím, že to nejni husky
Na dvorku je pořád na zádech. Ve spřežení si sice prosadí svou, ale není si sama sebou jistá. Věřím sice, že když se jí budu dál individuálně věnovat, bude lepší.
Pokroky jsou s každou jízdou znát, ale s Nikinkou se to prostě srovnat nedá. I když se Kubiška maximálně snaží.
Aničku jí dopředu dávám jako rušivý element, abych viděla, jak se zlepšuje

Anče je totiž přesně ten typ psíka, který je maximálně rád, že běží, ale spíš než na výkon se soustředí na všechno kolem
Nejlepší je, když vyrážíme, natěšení psíci mastí nejvyšší možnou rychlostí a Anče začne najednou šťouchat do Kuby, aby si s ní šla hrát. To bych jí nejraději přetrhla

A abych se vůbec vyjádřila k tématu:
Nemyslím si, že by odlišné postavení psíka ve smečce a v zápřahu mělo na hierarchii nějaký vliv. Aspoň u nás je to tak, že na dvoře jsou jedna pravidla, ale hned jak se oblékne postroj začínají platit pravidla úplně jiná.
Když se pak za námi zavře branka a postroje se sundají, je Kuba, kterou ve spřežení všichni poslouchají a následují zase na zádech. Mám takový pocit, že psíci respektují i to, jak je rozestavím já. Občas totiž dělám to, že když třeba Anče zlobí, zapřáhnu jí za trest dozadu a Bertíka třeba za odměnu dopředu, nebo ho tam nechám s tím zlobidlem, ale pokud vědí proč to tak dělám (pocit viny apod.) absolutně proti tomu neprotestují a berou to tak, že si to zasloužili.

[eva]

Jestli taky nezáleží na dominantnosti "šéfa".U smíšených smeček je větší třecí plocha.Jednou jsem byla na návštěvě ,kde měli právě smíšenou smečku a tam byl pejsek ,kterého jsem hladila ,sejmut šefem a byla mě nabídnuta k drbání hlava jeho.Ten hlazenej stáhnul ocas a odešel a nepřišel ani když jsem ho volala.Já jsem chtěla drbat jeho,ale měli jsme oba smůlu Budto já nebo nikdo,řekl generální a tak to taky bylo
No a zapoměla jsem se zeptat,kdo jim to spřežení vodí,ale napravím to.
Možná bude ideální ,když šéf smečky taky vodí spřežení ,jako Maya ve filmu, OSM STATEČNÝCH.

[SB]

Takové tendence se mi doma občas také objeví... Nevím, jestli to dělám správně, nebo ne, ale přijde mi to přirozené a spravedlivé. Jedná se přesně o tu situaci, kdy chci např. hladit některého ze psů (většinou pro to je nějaký důvod), a "šéfik" ho začne vyhánět a strkat místo jeho svojí kebuli, bez milosti ho vyženu. Ne, že bych dotyčné psisko nějak okřikovala apod. to by mě ve snu nenapadlo. Prostě ho odstrčím a vysvětlím mu, že teď prostě hladím toho a onoho a že se na něj určitě taky dostane.
Většinou to pochopí a prostě si na drbání počká.
Nevím do jaké míry je to ovlivněno tím vysvětlováním
Spíš to tak funguje z důvodu, že jsme na to tak zvyklí.
Když už jdu ke psům, třeba i kvůli jednomu z nich (např. když se Nikinka bojí bouřky, nebo něco podobného), prvně se věnuji tomu, kvůli kterému jsem přišla a pak obejdu a podrbu i ty ostatní...
Určitě na to má vliv i fakt, že Bertík je jediný chlapák a zbytek jsou samé bábovky. Kdyby měl ve smečce přibýt pes, třeba jen na návštěvu, bylo by z Bertíkovy strany velké dusno.
Tam si pak dokážu představit i situaci o které píšeš a jen těžko by se jim do toho člověk nějak pletl... To jsou asi věci, které by si mezi sebou hošani museli vyříkat...

[SB]

Ještě mě přišla na mysl jedna věc.
Bohužel jsem musela z trénování vyřadit Nikinku, která má mezi psy respekt na dvorku a měla ho i v zápřahu.
Momentálně se snaží být dominantní Anička. Je to psík, kterého jsme si vzali jako posledního (zatím ), leč snaží se šéfovat i samotnou Nikču. Několikrát se mi holky popraly (tam bylo zajímavé to, že Anička napadla Niky, začaly se rvát a najednou přiběhla Kuba, pokousala Anči, která se šla rychle schovat, a začala lízat Nikince tlamu).
Přitom když jsou všichni puštění na dvorku a Anče se s Kubou začnou špičkovat, Kuba je vždycky hned na zádech.
Ale, když je zapřáhnu (Anče s Kubou běhají spolu vpředu), velení převezme Kubina a přes to pak nejede vlak.
U Aničky, která se snaží ostatní šéfovat, se zatím žádné vlohy pro leadrování neobjevily. Spíš naopak. U Kuby je to takové rozporuplné. Na dvoře před každým vystrkuje břuch, ale ve spřežení se z ní stává zodpovědný a průrazný tvor.
Třeba to bude za čas jinak.